„Klimatická fikce“ je název jednoho ze žánrů, které jsou v literatuře o změně klimatu stále více módní. Autor knihy «Něco tam venku», Bruno Arpaia, nám dává vizionářský román, ale nejde o sci-fi. Představa o budoucnosti, která by mohla být skutečná, nás vede k zamyšlení nad důsledky našich činů. Evropa, která se v polovině století radikálně změnila, protože byly splněny nejhorší klimatické předpovědi.
Bruno Arpaia, je známý italský romanopisec z Neapole, překládá španělskou literaturu do italštiny a je také redaktorským konzultantem. Ve své knize hledá a dokáže otřást svědomím těch, kdo ji čtou, „Pokud nebudeme nic dělat, my Evropané skončíme jako klimatičtí uprchlíci“, zajišťuje
Odkud pochází nápad na vaši práci?
V ní, postupujeme vpřed do Evropy v roce 2050. Představuje se to bezútěšně. Opuštěná jižní Evropa, země dále na sever trpí dešti, které trvají až dva měsíce s hlubokým suchem po zbytek roku. Popraskané pláně, suché řeky a břehy, žlutý prach a opuštěné domy a průmyslové oblasti. Existují velké pochody lidí prchajících do Skandinávie. Oblasti a národy nejblíže k polární zóně se staly nejbezpečnějšími místy, kde se mohou lidé usadit.
Abychom nespadli do spoilerů, můžeme říci, že při čtení knihy se vizionářská část stává latentní. Vezmeme-li v úvahu datum, kdy jej začal psát, a některé události, ke kterým již došlo, učiní z románu velmi zajímavé a zároveň realistické dílo. Bruno se nechal inspirovat mnoha vědeckými výtažkyvěcí, které se staly, a studií, které předpovídají nové změny. To vše, když ve své fantazii vytvořil koktejl, vytváří toto fascinující a zároveň promyšlené vyprávění.
Pokud je nějaká kniha schopná probudit a uvědomit lidstvo, nepochybně je skvělým kandidátem „Něco tam venku“. Kniha, jejímž cílem je také zachránit planetu.